Hetzer

Jagdpanzer 38 (t)


(Sd.Kfz. 138/2) byl německý stíhač tanků druhé světové války. Na konci roku 1943 bylo v Německu rozhodnuto o vývoji nového stíhače tanků, který by vystřídal zastaralé stíhače typu Marder I. Nové útočné dělo bylo založeno na podvozku tanku PzKpfw 38 (t), vyráběného v Protektorátu, což byl převzatý, původně československý LT vz. 38. V měsíci březnu 1944 byly německé armádě dodány první tři prototypy, přičemž stroje dostaly označení Jagdpanzer 38. Jméno Hetzer bylo neoficiální, které mu dali němečtí vojáci. Stíhač tanků si 20. dubna 1944 prohlédl i samotný Adolf Hitler, přičemž bylo rozhodnuto o jeho sériové výrobě, která měla probíhat v závodech BMM (bývalá ČKD) v Praze a ve Škodě Plzeň.

 


Hetzer měl svařovanou korbu se zešikmenými stěnami. Čelní pancíř byl 60 mm silný, boky měly tloušťku 20 mm, strop 8 mm. Stroj byl poháněn motorem Praga AE 2800 o výkonu 160 koňských sil a byl vybaven převodovkou Praga Wilson. Výzbroj stíhače tanků tvořil kanón Pak 39 L/48 ráže 75 mm a kulomet MG 34. Do konce války bylo vyrobeno zhruba 2 800 kusů.
Stíhač tanků byl průběžně modernizován, verze Ausf. D byla poháněna motorem Tatra TD 103 o výkonu 207 koní. Další varianty Hetzer Starr bylo vyrobeno pouze 10 kusů, dále byl produkován plamenometný Flammpanzer 38 (t) či samohybné dělo sIG auf Jagdpanzer 38 (t). Ostatní druhy zůstaly jen u prototypů.

 

 


Výrobce 

BMM (ČKD), Škoda

Návrh    1944
Období výroby    1944–1949
Vyrobeno kusů    3185

Základní charakteristika

Posádka    4

Délka    6,25 m
Šířka    2,63 m
Výška    2,17 m
Hmotnost    15,75 tun

Pancéřování a výzbroj

Pancéřování    8–60 mm
Hlavní zbraň    Pak 39 L/48 ráže 75

Sekundární zbraně  

 kulomet MG 34

Pohon a pohyb

Pohon    Praga AE 2800
160 hp (119 kW)
Odpružení    listové pružiny
Max. rychlost    42 km/h na silnici
25 km/h v terénu
Poměr výkon/hmotnost    10 hp/t
Dojezd    177 km na silnici
80 km v terénu